Speciality tvoří skupinu uzenářských výrobků, které vyžadují zvláštní výrobní zařízení, od pracovníků zručnost a zkušenost. Některé speciality mají charakter uzenic, jiné se podobají uzeným masům.

Čajovky se vyrábějí čistě z vepřového masa. Obsahují 40 % libového a 60 % tučného vepřového masa. Maso se mele a míchá s kořením, až získá dokonale mazlavou konzistenci. Plní se do umělého střeva Cutisin. Maso v čajovkách je syrové. Udí se 2 dny studeným kouřem. Koření dodává čajovkám zvláštní typickou vůni. Podobné výrobky jsou oblíbeny v zahraničí. Mají typickou udivou chuť po kouři. Na obalu jsou označeny razítkem. Obsahují asi 40 % vody a 40 % tuku. Čajovky jsou chutnou pomazánkou.

Métský salám (podle města Mety) je podobný výrobek jako čajovka. Obsahuje však přes 60 % hovězího masa. Zbytek tvoří tučné vepřové maso (syrové a uzené laloky a boky). Plní se do tenkých hovězích střev, která se vážou do kol. Udí se podobně jako čajovky. Obsah má růžovou barvu, je roztíratelný a má typickou udivou vůni a chuť. Obsahuje asi 50 % vody a 30 % tuku. Viz recept na métský salám na zabijačky.cz

Pečínkový závin obsahuje vepřovou pečeni spojenou masovou spojkou naplněnou do střeva, popřípadě vařenou ve formě. V pečínkovém závinu (obr. 106) jsou k sobě přiloženy dvě vepřové pečeně, které se spojí spojkou vyrobenou z hovězího a vepřového masa a syrového sádla (špeku). Obsah se plní do hovězích slepých střev, popřípadě se přavazuje motouzem nebo se vaří jen ve formě, která vtiskuje do povrchu výrobku žebra. Žebra nahrazují převázání závinu motouzem. Po vaření se závin douzuje studeným kouřem. Pokud se závin převazuje motouzem, odstraňuje se motouz před expedicí. Na řezu je patrný průřez dvou pečení, zejména dva silné libové svaly. Kolem nich je spojka a různě silná vrstva tuku. Tuková vrstva v nákroji nemá být příliš silná. Svalovina má růžovou barvu (jde o svalovinu nakládanou). Pečínkový závin má jemnou chuť, je přiměřeně slaný a křehký.

Bůčkový závin se vyrábí z vepřových boků. Vepřové boky se stáčejí s masovou spojkou (která maso k sobě slepuje) do protáhlého tvaru, který se plní do hovězího slepého střeva. Může se také vařit ve formě se žebry jako pečínkový závin. Douzuje se studeným kouřem. Na nákroji jsou vidět pruhy tukové tkáně a pruhy svaloviny, typické pro vepřový bok. Mezi nimi jsou růžové vrstvy masové spojky (podobné salámovému prejtu). Výrobek je celkově značně tučný, má jemnou chuť a je křehký. Tento druh bůčkového závinu s masovou spojkou se označuje jako světlý bůčkový závin. Vyráběl se též se spojkou tmavou (s krví). Vznikal tak pěkný mozaikový obraz tmavé spojky, světlé tukové tkáně a růžové svaloviny.

Cikánská pečeně se vyrábí z masa proleželých (nakládaných) pečení. Dvě pečeně se přikládají k sobě, převazují se motouzem nebo se vkládají do formy a tak se vaří. Potom se na povrchu potřou česnekem a udí se, při čemž se několikrát namočí v zahuštěné krvi, aby získaly typickou temně hnědočervenou barvu. Cikánská pečeně je černá, lesklá, na povrchu má pravidelné rolování motouzu nebo stopy žeber formy, v níž byla vařena. Na řezu je růžová barva svaloviny, prostouplá vrstvami tuku. Výrobek má lahodnou udivou chuť.

Debrecínská pečeně se vyrábí rovněž z naložených vepřových pečení, které se kladou k sobě, převazují se nebo se vkládají do formy, čímž vznikají podlouhlé silné kulaté tyče. Ty se vaří a natírají na povrchu paprikou rozmíchanou ve šlehaných vejcích. Tím získá povrch debrecínské pečeně cihlově červenou barvu. Potom se debrecínská pečeně udí. Expeduje se v celofánu označeném názvem výrobku a dalšími údaji.

Hovězí jazyková roláda se vyrábí z hovězích vařených jazyků, masové spojky a špeku. Vařené jazyky se kladou po dvou k sobě, spojí se spojkou, obloží špekem a vkládají do hovězích slepých střev (deníků). Potom se vaří a udí. Na povrchu je roláda převázána motouzem, který se před expedicí snímá. V nákroji je patrný typický vzhled jazyka na příčném řezu. Jazyk má charakteristickou tmavě červenou barvu, spojka je růžová, špek na povrchu pod střevem v tenké vrstvě bílý. Jazyk má i v roládě typickou zvláštní jemnou chuť.

Vepřová jazýčková roláda je podobný výrobek jako hovězí roláda. Do jedné rolády se vkládají asi čtyři vepřové jazyky, protože jsou menší než hovězí. Kolem nich je masová spojka a na povrchu pod střevem špek.

Berlínský salám je typický pestrou mozaikou v nákroji. Mozaika je vícebarevná, obsahuje totiž zeleninu a svítek. Berlínský salám a jemu podobné výrobky jsou značně rozšířené zejména v Německu. U nás se vyrábějí poměrně málo. K výrobě se používá šunky, jazyků, svítku (vyrobeného podobně jako svítek do polévky), mrkve, hrášku, masové spojky. Výrobek je jemně kořeněn pepřem a muškátem. Na tvorbě mozaiky se podílí špek uložený pod obalem. Jednotlivé složky jsou nakrájeny na kostičky a smíchány se spojkou. Salám se balí do plátků špeku, vkládá do hovězích slepých střev a potom vaří a mírně zauzuje. V nákroji jsou růžové kostky šunky, tmavě červené kostičky jazyka, červená mrkev, zelený hrášek, žlutý svítek, bílý tuk. Salám má lahodnou chuť jemně kořeněného výrobku s příchutí zeleniny.

Drážďanské párky jsou obdobným výrobkem jako čajovky nebo metský salám s mazlavým obsahem. Obsahují téměř převážně vepřové maso (syrové a uzené). Náplň se dává do tenkých hovězích střev a rozděluje se na kousky o váze kolem 10 dkg. V drážďanských párcích je 55 % vody, 25 % tuku a 2 % soli.

Lososová šunka je specialitou vyráběnou z libové svaloviny naložených vepřových pečení zbavených tuku a okolní svaloviny. Je to tedy vlastně nejdelší hřbetní sval. Libová svalovina se obkládá špekem nakrájeným na plátky, a tak se vkládá do tenké blány získané z hovězího slepého střeva. Převazuje se úhledně motouzem. Výrobek se jen udí. Svalovina má bledě růžovou barvu (odtud název lososová šunka) a má jemnou chuť naloženého masa. Je mírně slaná.

Paprikovaná slanina je uzená slanina, vyrobená ze soleného hřbetního sádla prasat, upravená do hranolků, balených v paprice. Prodává se v celofánu.

Ke specialitám patří také moravské uzené a anglická slanina, popsaná u uzených mas, jimž se také podobá.